Hlavní menu:

Právě si prohlížíte: Pro žáky a rodiče >> Vyučovací předměty >> Zeměpis

Zeměpis

Několik vět úvodem


Zeměpis (nebo chcete-li geografie) se řadí mezi nejstarší vědy na Zemi. Vždyť první poznatky zeměpisného charakteru se objevují ve vyspělých civilizacích již před více než 6000 lety. Tehdy byl zeměpis výhradně popisný. Lidé jednoduše zapisovali to, co viděli na zemském povrchu, v atmosféře, ve svém okolí. Mělo to jednu prostou příčinu: lidé chtěli a potřebovali vědět, kde hledat zdroje kvalitní vody, kde se nachází úrodná půda, kde rostou rozsáhlé lesy nebo kde lze získávat nerostné suroviny. Všichni dobře víme, že bez kvalitní pitné vody a úrodné půdy se neobjede ani dnešní nejvyspělejší svět, a věděli to samozřejmě i naši předkové. Proto se první zeměpisné poznatky objevují již ve starověké Číně, v Mezopotámii a v Egyptě.

Ve starověkém Řecku a Římě vznikají první větší zeměpisné práce. Ostatně pojem geografie má svůj původ ve staré řečtině. Vznikl spojením dvou slov: geos - zemský a grafein - psát; geografie tedy doslova znamená popis Země = zeměpis. Poprvé tento pojem použil Eratosthenés (276 - 194 př. n. l.), který je dnes označován za zakladatele geografie jako vědy.

Zatímco ve starověku zaznamenává zeměpis rozkvět, středověk (alespoň v Evropě) znamenal úpadek všech věd, zeměpis nevyjímaje. Vše se řídí jediným platným a uznávaným dogmatem "vše stvořil Bůh". Názory, jež z tohoto dogmatu nevycházely, byly označeny za kacířské. Autoři takových odlišných názorů pak často končili na hranici (např. Giordano Bruno byl upálen za názor, že ani Země ani Slunce nejsou středem vesmíru).  Znovuvzkříšení zeměpisné vědy nastává až v souvislosti s tzv. zámořskými objevy po roce 1492.

Moderní zeměpis je vědou, která se zabývá krajinnou sférou. Krajinná sféra je jakýsi systém tvořený podsystémy, mezi nimiž probíhá vzájemná výměna látek a energie. Zeměpis tedy není pouze vědou popisnou, ale vědou zaměřenou na změny v čase a prostoru, zabývá se tím, jak se jednotlivé složky krajinné sféry navzájem ovlivňují, a vysvětluje tyto změny. To stačí vysvětlit na jednom názorném příkladu. Bleskové povodně v krajině jsou důsledkem extrémních srážek, které během relativně krátkého okamžiku (např. dvaceti minut) spadnou na nevelké území (třeba povodí malého potoka v Beskydech). Velmi rychle dojde k vzestupu hladiny v potoce a povodeň rychle nabyde katastrofický ráz, protože s nebývalou silou devastuje zástavbu, průmyslová zařízení, zemědělskou půdu a objekty, živel ničí mosty a komunikace. Docházi k velkým škodám na majetku a na životním prostředí a v nejhorších případech má na svědomí také lidské životy. Úkolem dílčích zeměpisných věd je zjišťovat příčiny této pohromy s návrhem účinných řešení, jak jí příště předejít. Uvedený příklad také názorně dokumentuje vztahy a vazby v krajinné sféře mezi jednotlivými složkami - atmosféra interaguje s hydrosférou (prudký déšť rozvodní potok), s pedosférou (prudký déšť se nestíhá vsakovat, vegetací nechráněná půda podléhá rozsáhlé erozi), s biosférou (stromy na zalesněném svahu zadrží mnohem více vody), se sídly (voda zatopí nebo boří domy) atakdále atakdále.

Na Střední odborné škole služeb s.r.o. je zeměpisu právem věnována velká pozornost. Jde především o to, aby žáci a žákyně nebo absolventi školy dokázali uvažovat v širokých prostorových souvislostech. Žáci a žákyně jsou vedeni k hledaní mezipředmětových vazeb a vztahů. Nestačí tedy vědět nebo znát, kde co leží, ale měli by být schopni najít smysluplnou odpověď na řadu záludných dotazů. Např.:

  • Které objektivní předpoklady ovlivňují rozhodování účastníků v CR?
  • V kterém ročním období je nejvhodnější navštívit konkrétní destinaci a proč?
  • Co všechno najdu v mapě?
  • Jak musím změnit čas při překračovaní časových pásem?
  • Které lokalizační předpoklady ovlivňují rozhodování účastníků v CR?
  • Jak si chránit zdraví při bouřce ve volné krajině i doma?
  • Jak se chovat při zemětřesení? Co dělat při varování před tsunami?
  • Jak se dají zmírňovat negativní dopady rozvoje cestovního ruchu na životní prostředí?

A na co je tedy v zeměpise kladen důraz? (výňatek ze Školního vzdělávacího programu)

Hlavním cílem je, aby žáci/žákyně:
  • vysvětlili fyzicko-geografické odlišnosti různých typů krajin na základě specifických vztahů a vazeb mezi jednotlivými složkami krajinné sféry,
  • chápali kulturně-geografické rozdíly mezi regiony a dokázali vysvětlit příčiny těchto rozdílů,
  • podali vysvětlení příčin rozvoje cestovního ruchu v těchto regionech s důrazem na jejich přírodní a kulturně-historické předpoklady,
a dále, aby
  • jednali v souladu s etickými a morálními zásadami,
  • přijímali odpovědnost za své jednání,
  • chápali zvláštnosti různých etnik v souladu s principy demokracie, tolerance a humanity a oprostili se od předsudků ve vztahu k lidem jiné víry, etnického původu nebo sociálního zařazení,
  • chápali ochranu životního prostředí při rozvoji cestovního ruchu jako nutnost pro zachování udržitelného rozvoje a lidského zdraví.


Přeji všem žákyním a žákům: ať je pro Vás každá hodina zeměpisu něčím objevná, něčím zajímavá, něčím třeba i záhadná.

A zároveň Vás žádám, vážené žákyně a vážení žáci, ať se se svými dotazy aktivně zapojujete do výuky, protože jedině tak pro Vás nebude žádná hodina nudná nebo zbytečná. Věřím, že to společnými silami zvládneme.

Na závěr tedy nezbývá než popřát všem hodně zdaru ve studiu :-)

 

Lubor Navrátil


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory:

Přihlásit se Kontakty narodni kvalifikace

Asociace

Projekt